Lukostřelba

Lukostřelbě se může věnovat opravdu každý, bez věkového omezení - jednak jako způsobu trávení
volného času v přírodě, úžasné relaxaci, zlepšení fyzické zdatnosti, tak i jako způsobu trénování mistrovství koncentrace, prociťování a intuice.
Zbavíme-li dnešního moderního lukostřelectví příkras válek, bojů a lovů známých z historie lidstva,
získáme zajímavého pomocníka v práci se sebemistrovstvím na vzestupné spirále našich životů.
Jde o to, střílet co nejpřesněji z různých vzdáleností do středu terče. Čin je projevená myšlenka a před myšlenkou pocit. Správná emoce je klíčem ke správnému činu. I malý pohyb nás prozradí, proto klademe důraz na detaily
a snažíme se zvládnout techniku tak, aby byla intuitivní - tedy pramenící ze srdce, z Ducha.
Touha po mistrovství v jakékoli činnosti, lukostřelbu nevyjímaje, nás vede ke změně vlastností směrem  k ušlechtilosti, všeobjímající lásce a pravdě prostě proto, že toužíme udělat správný čin.
Pak poznáváme sami sebe, pracujeme na sobě, vyvíjíme se a žijeme svůj účel.

Rehabilitační lukostřelba se již dlouho s úspěchem používá jako vhodný doplněk při poúrazových nápravných cvičení v rehabilitačních ústavech. Přirozených procesem vznikly i sportovní kluby tělesně postižených sportovců, které již přinesly účast i vítězství na MS a OH pro hedikepované.
Terénní lukostřelba probíhá na několikakilometrovém  soutěžním okruhu se známými i neznámými vzdálenostmi
k jednotlivým terčům, kterých je celkem 24. Terče jsou pětikruhové černé barvy se žlutým středem a čtyřmi velikostmi: o průměru 20,40,60 a 80 cm. Terče jsou rozmístěny v terénu.